Tenkrát, když se konal 1. ročník festivalu nejulítlejších filmů AntiOskar, nás diváků bylo tolik, že jsme se všichni nevešli dovnitř a museli jsme stát i na chodbě. To bylo v roce 2001. Místem konání byl malý sál v 1. patře centra volného času Lužánky s pobočkou v Kohoutovicích, tehdy Ulita, dneska Legato.

V pátek 8. března 2019 se konal již 18. ročník a opět to všechno organizoval Konrád Heczko. Jenom diváků už nepřišlo tolik, asi 40 lidí, a tak se do sálku pohodlně vešli.

Co se za těch 18 let změnilo? Skoro všechno. Podle slov hlavního aktéra bylo tehdy, v roce 2001, kdy se konal první ročník, unikátní záležitostí vidět svůj film na plátně. Přišel se na to podívat celý filmový štáb, účinkující, jejich kamarádi apod. Poprvé jsme dokonce promítali přes televizi Tesla z videokazet, až od 2. ročníku jsme měli projektor. Dnes už se filmy dávají na Youtube a posílají na více přehlídek, málokdo už touží přijít fyzicky a je to škoda, protože reakce diváků v sále jsou k nezaplacení.

Do soutěže se přihlásilo 20 filmů. Někteří autoři poslali i dva snímky, do finále bylo vybráno 11 děl, od každého autora po jednom.

Kdo vyhrál? Kategorie Nejulítlejší film – Varování, autor Václav Wetu Šimek, společnost Wetu Video, stopáž 1:57. Nejlepší umělecký dojem – Náhoda, autor Martin Bohousch Bohadlo, společnost Bohousch Production, stopáž 7:53. Cena diváka – Žlebská ptačí voliéra, autor Drahoš Baránek, stopáž 2:25.  Zvláštní cena poroty – Dobrá zpráva, autor Stanislav Domanský, společnost Art Domanský, stopáž 2:30. 

Soutěžní snímky doputovaly z celé  republiky a dokonce i ze Slovenska. Náměty byly velmi různorodé, dva filmy byly animované, přítomen byl western, fiktivní dokument o neexistující kapele i pohádkový námět.

Co vede Konráda Heczka k tomu, že ho to stále drží? Je to jistě určitá forma tradice, neboť za celou dobu existence festivalu bylo promítnuto 271 filmů. Rád se také podívá na snímky, které se jinde neuvidí a motivuje ho setkání se zajímavými lidmi, kteří na festival přijedou. Každý rok se schází jiná porota, z toho plyne i jiný styl hodnocení filmů atd. Akce už není tak masová jako v počátcích, ale o to je intimnější, vyvrcholí vždy rautem s chlebíčky a šampaňským, prostě jako v Hollywoodu, s úsměvem dodává hlavní postava festivalu.

Bude příští ročník? Ano, chystáme 19. ročník a uvažujeme o streamování přenosu přes internet a v hlavě máme plnou dalších nápadů. Tak držíme palce!

S Konrádem Heczkem si o festivalu AntiOskar povídala Helena Sedláčková.